o lidech
20. 10. 2007
Kohout je stvoření, které příroda obdařila nejhoršími mužskými vlastnostmi - pýchou, sklonem k polygamii, primitivním erotismem i tím zlozvykem upozorňovat celé okolí, které by ještě mohlo spát, že on se již vzbudil. |
Je málo věcí, které tak jistě připravují lidem dobrou náladu, jako když jim vypravujeme, jakým opravdovým neštěstím jsme byli nedávno postiženi,nebo také když jim neskrytě projevujeme nějakou osobní slabost. |
Žádný člověk nemluví o jiném člověku v jeho nepřítomnosti, i když ho chválí, tak jak by o něm hovořil v jeho přítomnosti. |
Pomlouvání nepřítomných je hlavní součástí našich rozhovorů. Kdyby se celé lidstvo sešlo na jednom místě, za chvíli by nebylo o čem mluvit. |
Paměť je zvláštní síto: podrží všechno dobré od nás samých a všechno špatné od těch druhých. |
Podřízené duše nikdy nezávislost neunesou a nutně z ní vždy znovu prchají do nového otroctví. |
Nevděk je znamení slabosti: nikdy jsem neviděl schopné lidi, kteří by byli nevděčni. |
Člověk si sedá na židli, která jej netlačí, a stejně tak si vybírá i myšlenky. |
Zklamat se není taková hanba jako nedůvěřovat. |
Starý mládenec je muž, který se rozhlédne, než skočí - a pak neskočí. |
Záda - ta část těla bližního, kterou můžeš vidět, když jsi v nouzi. |
Pesimista je optimista, který všechno znovu promyslel. |
Hypochondr: člověk, který se necítí dobře, když se cítí dobře. |
Čisté svědomí dělá člověka šťastným a spokojeným, ale plný žaludek to zařídí právě tak dobře a je to lacinější a dá se toho lehčeji dosáhnout. |
Rozum je jediný dar, který příroda rozdělila patrně spravedlivě, protože nikdo si nestěžuje, že ho má málo. |
Opravdový nepřítel tě nikdy neopustí. |
Skrblíci jsou nepříjemní současníci, ale příjemní předkové. |
Skutečnost, že o sobě hovoříme s takovým potěšením, by nás měla upozornit, že nás ostatní sotva s takovým potěšením poslouchají. |
Rozumný člověk se přizpůsobí světu, nerozumný se snaží přizpůsobit svět sobě. Proto všechen pokrok přivodili lidé nerozumní. |
Život člověka má smysl, zůstane-li po něm na světě o trochu více lásky a dobra. |
Svět zvířat bude nejvíce ohrožen, až se stane vlk vlku člověkem. |
Hodnocení člověka má vycházet z toho, co dává, ne z toho, co je schopný získat. |
Lidé jsou jako ostatní živočichové: dokáží spolu spávat, aniž se milují. |
Ke zdraví člověka patří střídat lásku s nenávistí. |
Mezi dvěma lidmi budiž při dobrodiních tento zákon, jeden by ihned zapomněl, co dal, a druhý, aby nikdy nezapomněl, že něco dostal. |
Být na obtíž je úlohou hlupáka. Jemný člověk vycítí, zda je vhod či ne a umí zmizet v okamžiku, který ještě předchází onomu, kdy se stane zbytečným. |
Dávat je radostnější než přijímat, nikoliv proto, že se zpravidla jedná o odříkání ve prospěch lásky, ale proto, že v aktu dávání spočívá ryzí výraz lidské životnosti. |
Nikdo není zbytečný na světě, kdo ulehčuje břemeno někomu jinému. |
Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří. |
Lidé téměř vždy kráčí po cestách prošlapaných jinými a napodobují ve svých skutcích cizí vzory. Ale nemohou se těchto cest držet ve všem a nemohou ani dostihnout proslulosti těch, jejichž činy napodobují. |
Stačí, když se dva přátelé podobají srdcem, v ostatním se mohou lišit. |
Pomluva od lháře horší než požát od žháře |
Lidé rádi mění pána, protože věří, že si polepší, a v této víře se chápou zbraní proti svému vládci, ale jsou zklamáni, protože se za čas přesvědčí, že si pohoršili. |
Vlastně jest každý člověk i uprostřed největšího davu osamělý, poněvadž vždy jen rozumí sobě. |
Povaha nadutých a špatných lidí je taková, že v dobách dobrých jsou zpupné, ve zlých pak ponížené a pokorné. |
Lidé jsou tak prostomyslní a tolik se pachtí za tím, co právě potřebují, že kdo chce klamat, vždycky najde někoho, kdo se oklamat dá. |
Cena člověka, jeho dobré vlastnosti i činy, nebývají vždy zjevny v oděvu. Zmužilost a úctyhodnost jsou smysly v nitru člověka a nejeden úctyhodný rytíř zůstává neznám lidem, a proto důstojnost a neohroženost nezáleží na šatu. |
Optimista činí ze svého života báseň, píseň. Pesimista, ačkoli má po ruce tytéž prostředky, činí z něho nejsušší, nejtrudnější prózu. |
Bezpráví se často dopouští také ten, kdo nic nedělá, nikoli jen ten, kdo něco dělá. |
Pohrdá mnou někdo? Jeho věc. Moje věc je, abych nebyl přistižen, že činím nebo mluvím něco hodného opovržení. |
Lidé spojení nadějí současně činem dospívají stejně jako lidé spojení láskou k oblastem, k nimž by nikdy nedospěli. |
Lidi jsou blázni. Aspoň většina lidí. Dělají věci, které vůbec nechtějí dělat, a nedělají, na co mají chuť. |
Člověk, který dělá svou práci bez zájmu a jenom z chlebařství, je nešťastný a otrávený člověk. Já rád poslouchám, když někdo mluví s láskou a chutí o svém povolání. |
Člověk, který má chaloupku, nemůže pracovat takovými prostředky, jako ten, kdo má palác; ale je otázka, nemůže-li být člověk v chaloupce šťastnější, vzdělanější než člověk v paláci. Ovšem běda mu, bude-li se opičit po tom, kdo má palác. |
Citliví lidé bývají výrazní, neboť výraz odpovídá potřebě citu uplatňovati se, a ten se projevuje nezastřeně a jasně... |
Cena člověka, jeho dobré vlastnosti a činy, nebývají vždy zjevny v oděvu. Zmužilost a úctyhodnost jsou smysly v nitru člověka a nejeden úctyhodný rytíř zůstává neznám lidem, a proto důstojnost a neohroženost nezáleží v šatu. |
Chudým chybí vše a nikdo jim nepřijde na pomoc, bohatým nechybí nic a každý spěchá, aby jim posloužil. |
Větev uříznutá od ostatních větví, je nutně uříznutá i od celého stromu. Tak i člověk, rozejde-li se s druhým, odpadá tím od celé společnosti. |
Slabí lidé čekají na příznivou příležitost, silní ji vytvářejí. |
Ženy mají pozoruhodný smysl pro mravnost, jestliže nemilují, a téměř žádný, jestliže milují. U mužů je to naopak. Nestojí-li o ženu, počíná si bez všech skrupulí. Záleží-li mu však na ní, obklopí jí mravním řádem, podle kterého by mohli žít leda andělé. |
Hlavní věc ve společném životě je naučit se zvládat strach, hlavní věc v manželství je učit se zvládat nudu. |
Lidé, kteří se domnívají, že dělají na druhé dojem, a vyžívají se v tom, skutečně často udělají velmi silný dojem, téměř výhradně ovšem nepříznivý. |
Ženy ... se oddávají výhradně mužům rozhodného ducha, poněvadž pouze ti jim mohou poskytnout kýžený pocit jistoty, bez něhož žádná ženská nedokáže čelit životu. |
Lidé rádi hovoří o sobě. Nechte je mluvit. |
Méně se raduj, pak budeš mít i menší žal. |
Mlčení vám zabrání říci více, než musíte a nutí druhého říci více, než by on sám chtěl. |
Umět využít život dosud prožitý, to je jako žít dvakrát. |
Dějiny se obvykle opakují dvakrát: nejdříve jako drama a později jako komedie. |
Maličkosti dělají dokonalost, ale dokonalost není maličkost. |
Tam, kde nám chybějí slova, pomohou skutky. |
Nejdokonalejší člověk je ten, kdo miluje všechny své bližní a prokazuje jim dobro bez rozdílu, ať jsou dobří nebo zlí. |
Každá generace se směje otcům, usmívá se nad dědečky a obdivuje pradědečky. |
Hlupák, který nemluví, se nijak neliší od mudrce, který mlčí. |
Tragédie života spočívá někdy v tom, že se nám dostane toho, po čem toužíme. |
Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný. Změna lidského charakteru, nestálost v citovém životě je přirozenou vlastností člověka. Vždyť se mění s počasím, okolnostmi, tělesnými podmínkami, jeho zájmy, schopnostmi, názory a zvyky. Člověk vidí věci různě. Je stálý ve své nestálosti a nestálý ve své stálosti, nesnáší ponurou ctnost pravidelnosti, miluje rozmanitost, je takový i onaký, ze všech stran nekonečný, můžeme o něm pronášet protikladná určení, je to ztělesněný rozpor. Jeho dnešní já je jiné než včerejší, v jeho životě není totožných okamžiků, jeho individualita není dána, je to vyvíjející se struktura, přecházející z jednoho stavu do druhého. |
Domýšlivost je naší vrozenou a prapůvodní nemocí. Nejbědnějším a nejkřehčím ze všech tvorů je člověk, i když zároveň nejnadutější... Veden marnivostí své představivosti chce se rovnat Bohu, přisuzuje si božské přídomky, drze se vyděluje z davu ostatních tvorů, vyvyšuje se nad zvířata, nad své bratry a přátele, a dle toho, jak se uráčí, uděluje jim určitou dávku schopností a sil. Avšak co mu dovoluje domnívat se, že činností svého rozumu pronikl do nitra a tajemství zvířat? Jaké srovnání mezi námi a jimi ho opravňuje k domněnce a závěru, že zvířata jsou omezená? Když si hraji s kočkou, kdo ví, nemá-li ona ze mne větší kratochvíli, než já z ní? |
Člověk má česat ovoce jen tak vysoko, kam dosáhne. |
Čas je nejlepší učitel, bohužel nemá vždycky ty nejlepší žáky. |
S většinou lidí je lepší souhlasit, než jim naslouchat. |
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář